Jdi na obsah Jdi na menu
 


2.díl

21. 1. 2012

Kim


Usla jsem, ani nevím jak. Probudím se něco po 10hodině. Vyčistím si zuby a zajdu do krámku pro snídani. Když jsem se vším hotovo, tak není ještě ani 11. Usoudím, že mám ještě dost času a tak si vezmu věci na tancování a zajdu do místní tělocvičny, procvičit si pár kroku a trochu se připravit na dnešek, i když nevím, co mě čeká.


Trénuju asi dvě hodinky a zabalím to, potřebuju se pomalu chystat a taky se nechci uhnat. Po příchodu okamžitě zalezu do sprchy, abych ze sebe smyla pot a uvolnila svaly.


V té sprše jsem se zdržela dýl než jsem měla v plánu, ale naštěstí stále stíhám. Usoudím, že převlékat se až na místě by mohl být risk a tak se obleču do tanečního rovnou. Obleču si extra volné tepláky, u který nejde poznat jestli v kalhotách něco mám nebo ne. Stáhnu si prsa bandáží a obleču si uplé tílko a na to ještě velmi volné a trochu delší tričko. Teď příjde poněkud horší část, nasadit si a připevnit paruku, tak aby mi nesletěla. Naštěstí díky podrobné přípravě Yun, jsem si to zapamatovala a zvládla bez větších problémů. Juknu na hodiny, je něco po 15hodině, což je tak akorát čas na to abych vyšla. Obuju si boty, tenisky na tanec hodím do báglu a vyrazím směr město.


Když dorazím k budově, mám ještě nějakých patnáct minut, ale i tak zamířím dovnitř. Na recepci jsem nasměrována do jedné ze zkušeben. Už tam pár mladíků je a rozcvičuje se. Hodím si věci ke stěně a začnu se protahovat. Celkem se nás tu sejde dvacet i se mnou a pět minut po čtvrté se otevřou dveře a do nich vstoupí dva chlápci z poroty a celé uskupení Super Junior.


„Zdravím,“ začne mluvit jede z poroty, „Dovolte mi, abych vám pogratuloval k postupu do druhého kola. Jmenuju se Sun In a v agentuře zastávám post hlavního choreografa, tohle je můj asistent Kyo Min. A teď k tomu, co vás dnes čeká... Celý tento konkurz se pořádá ze dvou důvodů, první je pravidelný nábor tanečníků a druhý souvisí se zde přítomnými Super Junior - ´Eh? Se Super Junior? - Jeden z vás bude totiž přiřezen k nim - ´Eh?´- a proto s nimi bude souviset i dnešní úkol. Budete nacvičovat taneční sestavy k jejich písním. Účelem je zjistit vaše schopnosti učit se novým věcem a ověřit vaši výdrž. Já, Kyo a nastřídačku členové SuJu vás u toho budem sledovat. Nazávěr budete mít za úkol zatancovat něco kousek sami. Chceme vědět, jak dobře si jste schopni zapamatovat choroegrafii a jak se zachováte v případě, že zapomenete kroky. To je asi vše k dnešnímu úkolu. Ted máte ještě deset minut na přípravu a rozcvičení a pak začneme.“


Takže jeden z nás bude přidělen k NIM? Tak vysoké ambice nemám, chci jen do agentury, a stejně si myslím, že bych s nimi nevydržela, jsou to akorát blbci a nejspíš je všechny pozabíjela. Podívám se směrem k nim, stojí na jedné strany tělocvičny o něčem horlivě diskutují. Vzpomenu si na konkurz a zase mě chytá lehce vraždící amok. Raději odvrátím zrak a ještě jednou se pořádně protáhnu.


Nedlouho na to to začne. Rozestavíme se mezi SuJu a začnem nacvičovat, párkrát nám danou sekvenci ukážou a pak ať se v tom topíme sami. Musím říct, že jejich sestavy jsou dokonale propracované. Některé části nějsou tak těžké a jsou přizpůsobeny schopnostem všech členů skupiny a stejně tak je vidět, kdo v tanci vyniká. Po obvodu tělocvičny se prochází ti choreografové a sledují nás, semtam odejde někdo ze skupiny a sleduje nás stejně bedlivě dokud ho nevystřídá jiný.


Po hodině a půl máme první malou přestávku. Je to nářez, ale nic co by se nedalo zvládnout, sama dřu v tělocvině dvě, tři hodiny denně. Avšak na některých účastnících je vidět, že už fakt nemůžou a když jsme poté znovu vyzváni k pokračování, tak dva to vzdají s tím, že končí. Sbalí si věci a jdou pryč. V duchu se usměju, o dva rivaly míň. Druhá polovina je už horší. Přece jen je to fofr a jen co se jakžtak naučíme jednu sestavu, už se učíme druhou. Ke konci jsem fakt vyčerpaná, ale mám pevnou vůli a opravdu stotím o to se dostat do agentury. Po dnešku zalehnu do postele a po celý zítřek z ní nevylezu.


Společná část skončila a my se teď měli ukázat sólo. Asi polovina lidí už odtančila a teď jsem nařadě já. Každý zatím dostal jinou skladbu a všichni si vedli dobře. Nachystám se a čekám. Vidím u kluků menší úšklebek, který se mi vůbec nelíbí. Začne hrát hudba a já začnu tančit, ale zničeho nic to přepnou zas na jinou. Nečekala jsem to, ale hned jsem se snažila zareagovat a volně navázat na další sestavu. Takhle mi to přepnou asi ještě třikrát, než mě konečně pustí. Kluci po mě to opět mají v pohodě, žádný přepínání skladeb. Mám takovej pocit, že si na mě zasedli i jako na kluka...


Super Junior a choreografové


Vejdeme do velké tělocvičny a rozhlídneme se po skupince rozcvičujících se tanečníků

Dnes jsme se rozhodli jim dát pořádně do těla, ať vidíme, co vydrží. Naše tréninky jsou náročné, ale zbytečně své síly nepřepínáme, dnes je to výjimka. Celkem to zvládáme, přece jen jsme profesionálové a navíc, pravidelně se střídáme v pozorování, tak máme aspoň možnost si chvilku odpočinout. Na některých je už vidět únava a po přestávce to dokonce dva vzdají. I tohle se stává, ale to jen dokazuje, že na to neměli. Zbytek se poslušně zvedne a nachystá se na pokračování.


Na všech je vidět, že druhá polovina, je pro ně mnohem náročnější, někteří zvolňují tempo, nebo nedotahují pohyby. Jediný, kdo se zatím jakžtakž drží je ten nenápadný chlapec, do kterého bychom to ani jeden netipovali. Svým způsobem nás to rozčiluje, ale uznání si zaslouží.


Když dojde na sólové tancování, dohodnem se z kluky, že každý dostane na tanec jednu skladbu a nějak se to prostřídá. Jen na toho „prostáčka“ se domluvíme, že mu to párkrát změníme a uvidíme, jak zareaguje. Asi v polovině příjde konečně na řadu a začne tančit. A to velmi dobře i přes viditelnou únavu. Donghae se skloní k přehrávači a přepne mu to na jinou. Je vidět, že ho to zaskočilo, ale skoro vůbec nic nedal na sobě znát a plynule navázal. Takhle jsme mu to ještě několikrát přepli, ale očividně to už čekal a nedal se zaskočit, tak snadno. Jakmile jsme se všemi hotoví, vyprovodíme je z tělocvičny, abychom se rozhodli, kdo teda bude vybrán.


Choreograf Sun In: „Tak to bychom měli. Děkuji vám kluci za tvrdou práci.“

SuJu: „Hmmm...“ *zazní sborově a sesunou se podél zdi na zem, aby si odpočinuli*

Choreograf Kyo Min: „Myslím, že to bude zajímavé. Jsem zvědavý pro koho se nakonec rozhodneme, teda já pár tipů mám, zvlášť u těch, co najmout do agentury, ale koho si vyberete vy...to nevím...“


Nakonec deset lidí vybereme a jdem jim to oznámit. Vyjdem na chodbu a jakmile se tam objevíme, zraky všech se stočí k nám. Na všech je vidět napětí, zda to budou právě oni, koho jsme vybrali.


Kim


Když konečně vyjdou, jsem plná očekávání. Vím, že jsem dnes ze sebe vydala to nejlepší, co jsem mohla, ale konkurence je vysoká a nic není jisté.

„Takže vážení,“ začne hlavní choreograf, „Nakonec jsme rozhodli. Prosím ty, které vyhlásíme, aby zde ještě chvíli setrvali a zbytek se může jít domů.“

Pevně semknu oční víčka a začnu se modlit. Ale s přibývajícími jmény mě má naděje opouští. Zbývá poslední jméno... ´Panebože, prosím!´

„Kim Jung...“

Slyším svoje jméno...

„KIM JUNG!“

Otevřu překvapeně oči a kouknu na choreografa.

„J-já?“ ukážu nevěřícně na sebe.

Ten se jen usměje a souhladně kývne.


JOOOOOOOOOOOOOOOO!!!

Dostala jsem se do agentury!!!

Jsem tam!!!

Mé vnitřní já chce křičet...


Zbytek zklamaně odejde a my se vrítáme zpět do tělocvičny. Posedáme si podél zdi a vedle nás se posadí Suju. Choreografové předstoupili před nás a začali povídat o tom, že nás deset bude od této chvíle patřit pod agenturu, ale co se týče přidělení k Super Junior, tak ještě nebylo rozhodnuto a proto nás bude zítra čekat ještě jeden úkol a pak se snad už konečně rozhodne. Mám z toho „fakt radost“, a to jsem si plánovala relax v posteli a nebo na gauči u televize a oni mi to zas tak musí pokazit. Máme si prý vybrat jednu skladbu od SuJu a vymyslet na ni vlastní choreografii a zítra se dostavit zase sem ve čtyři hodiny.


Tak tohle je fakt něco...Ani ne za den vymyslet celou chorografii...se zbláznili ne? Nedá se nic dělat...směle do toho...


Domů dorazím až kolem půl deváté a úplně vyšťavená. Kdybych nebyla zpocená a uřícená i na tu sprchu bych se vyprdla, takhle se rychle opláchnu, něco málo sním a potom jdu na net stáhnout nějaký písničky od SuJu abych si je mohla poslechnout a najít skladbu, která by mi vyhovovala. Nařídím si budík na devět ráno a zalehnu i s mptrojkou do postele a se sluchátky na uších pomalu usnu... 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

(Yuki, 10. 2. 2013 20:07)

tak ty jim teda daly zabrat... být tam já tak to nezvládnu :D
jinak se mi to líbilo a du na další dílek...jen tak dál :)

Kawaiiiiii ^^

(Widlicka, 23. 1. 2012 1:49)

Nádhera,
doufám, že za to jak si ji podávali jim pak vytře zrak :-P
Už se na to těším, ale jen ať je v tom nechá pořádně vymáchat :-P