Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


3.díl

1. 6. 2012

 Po

Co jsem komu udělal? Proč se mi tohle děje? Celý tělo mě šíleně bolí a zadeček nejvíc. Snažím se schoulit do sebe, jako bych chtěl zmizet, ale nedaří se mi to. Tolik jsem si přál, mít hodného Ochránce, tolik jsem si přál zažít svoje poprvé s někým, kdo mě zasype něhou a bude to z lásky. S někým, kdo si mě bude hýčkat a pečovat o mě, ale nejspíš mi to není souzeno. Nejdříve agresivní hovado, které mě mlátilo, a teď…

Další vzlyky se mi derou z hrdla. Slyším zvuk sprchy, chtěl bych odtud utéct, ale nemůžu se ani pohnout, protože mi bolest vystřeluje do celého těla. Za chvilku se Ren vrátí do pokoje a hned zamíří ke mně, bojím… Bojím se, že mi to chce udělat znova. Začnu plakat víc a prosit ho, aby mi už neubližoval. Tohle už nechci zažít znova, nechci…

Ren

Stále jen koukám na Poa a pořád nejsem schopen racionálně myslet. Co se stalo? Co jsem udělal? Pořád to nechápu. Vím, že bych se měl o něj teď postarat, ale nejsem schopen ničeho a vlastně ani nevím, co bych měl dělat. Hledím, jak se třese, jak vzlyká a ta spousta krve pod ním… Všimnu si i dalších jizev a menších jizviček na jeho těle i nějaký popáleniny má, ale nedávám tomu velkou pozornost. Teď jen musím vymyslet, co dělat…

Naštěstí uslyším klapnout dveře. To musí být rodiče. Máma je zdravotní sestřička, ta by mi uměla pomoct. Rychle vyběhnu z pokoje a jdu je přivítat.

„Ahoj Rene, už jsem doma, táta ještě zůstal v práci,“ oznámí mi máma hned, jak vletím do chodby – táta je doktor ve stejné nemocnici jako ona, „Máme nějakou návštěvu?“ zeptá se a ukáže na Poovi boty.

„Ano máme, ale na to teď není čas,“ vezmu ji za ruku a začnu ji táhnout k sobě do pokoje, „Potřebuju pomoct.“

„Počkej, počkej, mladíku, co se tu děje?“ zastaví se a já s ní nemůžu ani hnout.

„Prosím mami, pojď,“ a znovu ji chytnu za ruku a počkám, až se rozejde sama. Naštěstí tak učiní a já už ji vedu do svého pokoje. Rychle ji tam strčím a zavřu za sebou dveře. Máma stojí kousek od dveří a nechápavě kouká na postel, kde stále pláče Po.

„Co se stalo? Kdo to je?“ otočí se na mě a probodne mě nebezpečným pohledem.

„No… víš… já…“ začnu se drbat ve vlasech.

Máma svraští obočí a během chvilky je u mě. PRÁSK. Vlepí mi takovou facku, div druhou nedostanu o dveře.

„Teď raději mlč,“ ukáže na mě výstražně ukazováček, „Dokáži si moc dobře domyslet, co se stalo, ale poslechnu si to přímo od tebe a později. Teď mi dones lavor teplé vody, lékárničku a taky ty plátýnka, co mám hned vedle. Zaúkoluje mě a mě ani nenapadne nijak remcat a raději se vydám do koupelny.

 

Renova matka

Koukám na toho kluka, co leží mému synovi na posteli, a je mi jasný, co ten můj povedený synáček udělal. Nejraději bych jej na místě hned uškrtila, ale na tohle teď nemám čas. Teď se musím postarat o toho maličkého. Opatrně si přesednu k němu na postel a zlehka se dotknu jeho ramene, nechci ho vyděsit, ale i tak sebou silně cukne a vyděšeně na mě kouká.

„Neboj, všechno bude v pořádku. Teď se o tebe postaráme. Dobře?“ mluvím k němu mile a snažím se ho tím přesvědčit, že mu neublížím.

„Kde je Ren?“ zeptá se chraptivým hláskem.

„Teď je pryč a neboj, ten ti už nic neudělá. Na to dohlídnu,“ slíbím mu. V tu chvíli vejde do pokoje Ren a jen, co jej ten kluk uvidí, pokusí se dostat na druhou stranu postele, ale nakonec jen bolestivě zaskučí a opět hodí vyděšeným pohledem po mém synovi. Nebezpečně se po něm kouknu a on o krok ustoupí.

„Polož ten lavor na stůl a pak si jdi sednout do kuchyně, já se o něj postarám a pak za tebou přijdu a vážně si promluvíme.“

Ren tak udělá a odejde z pokoje, jak zmoklý pes. A to ještě neví, jaké mu dám kapky. Ale teď, otočím se k mladíkovi.

„Jak se jmenuješ?“ zeptám se ho vlídně.

„Po,“ odpoví tiše.

„Po?“ zeptám se pro jistotu znovu. Je to velmi neobvyklé jméno.

„Hmmm,“ přikývne a sklopí pohled, tak aby mu vlasy spadaly dolů a já mu neviděla do tváře.

„Dobře Po, teď tě nejdřív omyju a pak tě ošetřím,“ řeknu mu dopředu, co mám v plánu, abych jej nevyděsila. Už tak toho má za dnešek chudák ažaž.

Vezmu plátýnko a namočím ho do příjemně teplé vody, ještě jsem tem přidala trochu desinfekce, jen pro případ. Pomůžu Poovi si lehnout na čistou stranu postele a nechám ho ležet na bříšku. Potom začnu jeho zadeček a nohy omývat od krve. Cítím, jak je celý napjatý, a obličej má zabořený do polštáře. Chápu, že to pro něj musí být hodně bolestivé a že se musí cítit trapně. Když ho celého očistím, vytáhnu z lékárničky hojivou mast a Poa upozorním, že začnu s ošetřováním. Opatrně mu rozetřu mast, naštěstí to vypadá jen na natržení a na žádné vnitřní krvácení. Ještě stáhnu špinavé povlečení a pokusím Poa přesvědčit, ať klidně spí, že mu žádné nebezpečí nehrozí.

„Děkuju,“ šeptne a nedlouho na to už spí. Já si potichu posbírám věci a vytratím se ze synova pokoje. Zajdu do koupelny vylít vodu, schovat lékárničku a dát prát to prádlo.

Vyjdu z koupelny a s hlubokým povzdechem vejdu do kuchyně. Ren tu sedí, jak jsem mu řekla, a když vejdu, vzhlédne ke mně.

„Jak mu je?“ vybafne na mě a vystřelí ze židle a opře se rukama o stůl.

„Teď už dobře, ošetřila jsem ho a teď spí. Ale tohle by se nemuselo stát, kdyby ty ses nechoval, jako naprostý zvíře a hovado nejvyšší kategorie! Teď mi všechno řekneš, pěkně od začátku do konce! Kdo je to? Jaký s ním máš vztah? A hlavně… Co tě vůbec přimělo k takovému chování?!

 

Ren

Připadám si jak trestanec na pranýři. Máma na mě křičí a vlastně má důvod… Raději ji řeknu všechno. To, že Po je můj svěřenec, že jsem ho potkal dnes ve škole, že přestoupil k nám do školy, když jsem byl marod i to, že je rozvedený a jaké kolem něho kolují řeči. Dostanu od mámy dnes již druhou facku. A bolí snad ještě víc než ta první.

„Myslela jsem si, že jsme tě vychovali dobře! Ty si konečně najdeš Svěřence, máš se zhostit role Ochránce a ty ho místo toho znásilníš při první příležitosti a to ještě takovým způsobem, že ten kluk div nevykrvácí,“ řve na mě, až mi málem praskaj bubínky v uších.

„Ale když ono se říká, že…“ nestačím dopovědět, když dostanu další facku, připadám si jak otloukánek.

„Je jedno, co se říká! Jen proto, že kolují nějaké drby, to ještě nemusí být pravda a ty se nemáš chovat jako kretén! Ty seš jeho Ochránce, máš ho chránit, aby mu nikdo neublížil a ne mu sám ubližovat! A když posoudím, co jsem viděla, tak bych dala ruku do ohně, že to byl jeho první sex…“ dorazí mě a já se teď cítím naprosto na hovno. První sex? Já byl jeho první a choval se k němu takhle…

Svezu se zpět do židle a složím si hlavu do dlaní.

„Jen si to vyčítej, ale pořád nezapomeň, že obětí tu nejsi ty, ale Po,“ řekne mi ještě máma, než odejde z kuchyně a mě tam nechá samotného. Je mi na nic, ale máma má pravdu. Moje sebelítost je nic s porovnání s tím, co jsem způsobil Poovi.

Zvednu se ze židle a zamířím do svého pokoje. Opatrně otevře dveře a jen nakouknu, abych se přesvědčil, že spí. Nechtěl bych ho vyděsit. Naštěstí spí a já můžu vejít dovnitř. Potichu přejdu k svojí posteli a sednu si na ni. Koukám na Poa, jak leží na bříško a oddechuje. Nemůžu si nevšimnout toho bolestného výrazu v jeho tváři. Je mi strašně líto, zachoval jsem se jak blbec.

Pomalu se zvednu z postele, vezmu si pár svých věcí a ještě Poův mobil, abych dal vědět jeho rodině, že dnes nepřijde domů. Ještě budu muset vymyslet nějakou výmluvu. Na chodbě mě málem trefí šlak, kdy tam narazím na mámu s vražedným pohledem.

„Cos tam dělal?“ zeptá se mě výhružně.

„Neboj, nic. Jen jsem si tam šel pro nějaké věci a taky jsem vzal Poův mobil, abych mohl dát vědět k nim domů,“ odpovím dle pravdy a přitom všechny zmiňované věci ukazuju. Mámin výraz se uvolní, když zjistí, že jsem tam nebyl provádět nějakou hloupost.

„Rodiče si vezmu na starost já, nějak to s nimi domluvím a ty,“ opět na mě přísně ukáže, „Ty si běž dodělat úkoly a po večeři půjdeš spát. V obýváku,“ ještě dodá a opět zamíří do kuchyně pokračovat ve vaření.

Jak řekla, tak jsem udělal. Po večeři jsem se odebral na pohovku v obýváku, která je značně nepohodlná, ale beru to jako součást trestu, který se mi určitě nevyhne a tímhle to začíná. Dám si pod hlavu polštář tvrdý jako kámen a přikryju se dekou tenčí, jak papír a ze které mi vyčuhují nohy, anebo ji mám jen kamsi do pasu. Sakra… tohle bude noc hrůzy. I když, Po je na tom asi hůře… Bože, takové ohryzávání mého svědomí jsem ještě nezažil! S myšlenkami na Poa a na to, jak to všechno napravit, jsem usnul hrozným a nepohodlným spánkem.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

.....

(Misa-chan, 20. 7. 2012 0:24)

Nooooo..... Ren má super mamču to je asi jediné plus tohoto dílku.... no snad se to spraví

>.>

(Cheer32, 10. 6. 2012 11:50)

Chudáček Po, doufám, že se to mezi nimi urovná. Ren se choval jako blbeček, to musím přiznat. Chtělo by to dopsat. :3

super

(katka, 6. 6. 2012 20:36)

jsem nadšena diky za dobre matky moc se mi to libi

Waaau

(Widlicka, 6. 6. 2012 0:55)

úžasná povídka! Ren je pako, ale nevypadá na zlého člověka, snad mu Po odpustí. Měl by se ráno pořádně omluvit a poté se kát, asi mu bude trvat hodně dlouho, než s ním bude chtít Po zas něco mít

...

(Wierka, 2. 6. 2012 23:13)

uch.. no a ted si ho musí začat udobřovat a rozmazlovat.... :o) třeba si to nějak vyříkaj...
prosím prosím brzo další... :o)

Chudinka ;-(

(Mysticia-sama, 2. 6. 2012 19:50)

Chudinka Po... Snad se to všechno nějk vyřeší, už se těším na další díl

._.

(tami-chani , 2. 6. 2012 19:08)

takoví osud si po nezasloužil, sem rada že ren dostal co proto od své matky :3 ale ted to oba myt těšký

..................

(Rhea, 2. 6. 2012 14:18)

Potřeboval by dostat ještě větší nášup. A taky by si měl uvědomit, od čeho ty jizvy Po asi má. Kretén. Nejdřív se chová jak debil a pak si to vyčítá? Jen mu to pěkně oslaď. Moc hezká kapča. Prosííííím si další. ;-)

aaahhh

(barbor, 2. 6. 2012 12:47)

rena by som udrela. vzdávam hold jeho matke. a este mu mohla dať aj viac. a chudacik po. som zvedava, co bude, ked sa preberie. ako keby to na neho nebolo dost. chcem zufalo dalsiu cast.

!

(Frux, 2. 6. 2012 11:46)

Jen ať si pěkně usíná hrozným a nepohodlným spánkem..dobře mu tak kreténovi! :-D Jestli to všechno nespraví, tak ať si mě nepřeje. Normálně bych ho zaškrtila a nebo néé. .první bych mu udělala to samé, co on Po-ovi. *šklebí se*
Chuďa Po. Nic neudělal a takhle se mu ubližuje..že vždycky trpí ti, co nemají za co.. aspoň, že Ren není tak blbý a lituje toho..snad se o něm bude hezky starat, akorát nevím, jestli mu to Po dovolí. A ta Renova matka? To je borka první třídy :D tolik facek dala Renovi. Má ode mě obdiv a chtěla bych s ní kamarádit :D Super kapitola, takže se těším na dalšííí a ať je co nejdřív :P Děkuju za věnování :-*

:)

(Terry, 2. 6. 2012 11:03)

Moc pěkné...konečně si Ren uvědomil, co udělal!! :) Moc moc moc se těším na pokračování :))

:-(

(Sungie, 2. 6. 2012 9:07)

Snad se Ren už bude chovat slušně, má bezva mamku.

Ehm..

(L., 1. 6. 2012 23:02)

Má co si zasloužil, kretén! Takhle ublížit Poovi! I když... je mi ho trochu líto... asi to bude tím, že jsi tam toho o Poovi moc nenapsala a tak jsem pořádně nedokázala posoudit jeho pocity, ale vlastně...to jak vypadal a tak znělo hrozně... Takže dobře mu tak, Renovi! Nemá poslouchat ty blbé kecy a zeptat se přímo té osoby! Máma je geniální! Aspoň někdo Poa ochrání, když už to není jeho Ochránce! Ten ať už mu radši neleze na oči...
Dobře... uklidni se, Lorry. Naopak, ať se mu krásně omluví a bude se mu to snažit vynahradit. Vím, že jedna procházka, kterou by teď asi po tom znásilnění neušel, a třeba pohár to asi nezpraví. Takže si náš Ren bude muset vymyslet něco originálního... heh... jsem zvědavá, jestli pak ve škole bude stále u Poa nebo si ho nebude všímat... kdyby se stala první možnost, mohli by se s ním chtít přestat jeho kámoši bavit a on se s nimi pak může pohádat a pak by zůstal jen pro Poa...
Toho si nevšímej, jen jsem se trochu rozjela :D
No každopádně: Tohle jsou tři stránky a něco! Buď nedokážu posoudit délku nebo to máš napsané tak, že se do toho člověk zažere a když se odtrhne na konci, přijde mu to jako jen pár odstavců o pár řádcích.
Hm... asi se tu už víc nebudu rozepisovat. Jen jsem chtěla napsat, ať hezky píšeš dál, protože jinak se tu ukoušu nudou a zároveň nervozitou, jak to bude pokračovat. Takže pěkně piš, piš a piš...

 

 


Poslední fotografie


Kontakt

Katy-chan

Stránky byly založeny 10.1.2012

svozilova.katerina@seznam.cz



Archiv

Kalendář
<< říjen >>
<< 2017 >>
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31          


Statistiky

Online: 2
Celkem: 247677
Měsíc: 1531
Den: 56